Mgr. Johana Mikešová

Jmenuji se Johana Mikešová, je mi 27 let, jsem vdaná a bydlím v Brně. Vystudovala jsem vysokou školu (obory žurnalistika a religionistika) a nyní pracuji v oblasti médií jako externí redaktorka několika časopisů a webů.

 

Zajímá mě, jak propojit profesní a rodinný život tak, aby se investice do těchto dvou oblastí života navzájem nevylučovaly, ale naopak podporovaly. Rozvíjení vlastního potenciálu, pojmenovávání svých přání a hledání a nacházení cest, jak si své sny plnit, je jedním z cílů seminářů Principy života. Těší mě podporovat lidi v tom, aby si dovolili sáhnout po něčem, co dosud třeba zůstávalo pouze jejich tajným přáním.

 

Další oblastí, které se věnuji, jsou rodinné vztahy. Už od malička jsem si všímala, že můj vztah s rodiči je jiný, než mají mí vrstevníci. Po celé mé dětství, v pubertě, rané dospělosti i nyní mám s rodiči opravdu dobrý vztah. Jenomže co to vlastně takový „dobrý vztah“ znamená? Mnohokrát jsem se setkala z úst svých spolužáků či přátel s větou: „S rodiči máme skvělý vztah, ale žít bych s nimi nemohl/a!“ Dříve jsem nedokázala pochopit, jak si někdo může takto protiřečit. Dnes mi ale dochází, že kvalitu jakéhokoli vztahu chápeme každý jinak a označení „dobrý vztah“ zkrátka každý vnímáme podle svých vlastních měřítek. Často jsme však omezeni jen tím, co známe, co nám připadá obvyklé a „normální“, či co si umíme představit. Proč ale tento rámec nepřekročit? Já se svými rodiči žiji v jednom rodinném domě a vždy jsem si to takto přála. Když je vztah založen na respektu k sobě i druhým, přináší totiž spoustu výhod.

 

Baví mě studovat a rozvíjet rodinné vztahy, a to jak vztah partnerský, tak vztahy vícegenerační, protože právě v nich podle mě tkví jeden z nejdůležitějších klíčů k naší spokojenosti. Bez patřičného zázemí v rodině, které tvoří patrner, děti a rodiče, se jen těžko můžeme někde cítit doma a v bezpečí. Dobrý vztah ovšem může fungovat pouze za předpokladu, že jsou všichni skutečně dospělí. A to nejen úředně dle data narození, ale především v tom, jak tento vztah chápou, jak dokáží spolupracovat, komunikovat spolu, navzájem se respektovat, zkrátka chovat se tak, aby ani jedna strana nestrádala, nesnažila se tu druhou vydírat nebo zneužívat, ale naopak mohla čerpat výhody z toho, co tento vztah nabízí.

 

Velkou výzvou je, když do rodiny přibude životní partner potomka a všechny vztahy je třeba přeskládat z jedné rodiny na dvě rodinné jednotky. Ne vždy je toto období jednoduché, proto je výhodné zorientovat se ve vlastních hodnotách a přáních, aby se vztah mezi původní i mladou rodinou mohl dále konstruktivně rozvíjet.

 

Mé semináře jsou určeny všem, kdo chtějí vzít svůj život do svých rukou a také chtějí pracovat na tom, aby své vztahy mohli nazývat skutečně dobrými. Některé semináře učíme společně s mou mamkou (Zdenka Pižlová), čímž jednak samy prohlubujeme naši spolupráci, a jednak můžeme poskytnout úhel pohledu obou generací – nejde totiž o to, že je jen jedna pravda a buď jsem špatně já, partner, rodič nebo dítě. Jde o to, abychom se dokázali na věc podívat z více stran a byli otevření novým úhlům pohledu a případným změnám, které z těchto objevů vyplývají. Jen tak lze totiž dosáhnout skutečně dobrých a fungujících vztahů.