Hana Haasová
Fascinuje mě, jak se lidé studiem Principů života mění. Jako by odkládali, co jim nesvědčilo, co je pokrucovalo, jako by se dostávali ke svému krystaličtějšímu já. Mnohým jako by doslova narostla křídla nadhledu, zdravých ambicí a tvořivosti.
Ahoj, moje jméno je Hana Haasová. Vystudovala jsem bohemistiku na FF UK, živím se jako copywriterka, korektorka a také jako instruktorka autoškoly. Jsem máma dvou prima kluků, panička psí holky Brusinky a nadšená propagátorka komunitních chovů slepic.
Od mládí jsem NĚCO hledala...
Když mi bylo nějakých sedmnáct let, nasávala jsem osobněrozvojová témata a pozitivní myšlení plnými doušky. Hledala jsem, aniž jsem přesně věděla co... Pamatuji si jeden moment, kdy jsem byla s kamarádkami na chatě u Sázavy, řešily jsme esemesky od svých prvních kluků, první partnerské konflikty a nedorozumění, a já měla najednou pocit – A TO JE VŠECHNO? Muži si stěžují na ženy, ženy si stěžují na muže – a to je celé? Připadalo mi, že život musí mít mnohem víc rozměrů a hloubek, že někde musí být víc moudrosti a vědomého přístupu k životu, než se při pohledu na běžnou společnost zdá.
Když si život tvoříte a věci se vám „nedějí“
Ty rozměry, hloubky a přesahy, které jsem hledala, jsem našla ve filozofii Principy života®. Díky nim mnohem víc rozumím sama sobě a svým pocitům. Lépe se orientuji ve svém životním příběhu, míň se peru s tím, že nezapadám do škatulek a tabulek, víc si svůj život tvořím ke svojí spokojenosti. Výpravy do vnitřního světa, kde často leží klíč ke každodenním problémům, mě moc baví. Díky Principům života jsem součástí společenství lidí, kterým se věci "nedějí" a kteří si nestěžují. Aktivně hledají, jak se posunout, ať v životě zrovna řeší cokoli. Díky síti spolustudentů a ostatních tekajenů mám mnohem upřímnější, naplněnější a podporující vztahy. Takové, po kterých jsem podvědomě toužila v těch svých sedmnácti letech.
Co ještě dělám
Ze sebezkušenostního výcviku Principy života® těžím i při své instruktorské práci. Souzním s myšlenkou, že není důležité, jaký problém kdo má, ale co s ním udělá. Ne každý má pro řízení auta buňky, leckdo potřebuje hodně času, aby dostal tuhle dovednost „do těla“, jako klíčovou ale vidím chuť se posunout a přehodnotit představy sám o sobě.
Ráda vás podpořím nejen na cestě za větší řidičskou sebejistotou, ale i v dalším sebeobjevování.