Václav Kvasnička

Své představení začnu tím, jak jsem se dostal k Principům.

Už asi od puberty mě zajímaly různé filosofie, pořád mě vrtalo hlavou, proč tady jsem a co vlastně udělat se svým životem. Různě jsem hledal, četl, zkoušel jsem, ale ani jedna filosofie  kterou jsem potkal nebyla ta pravá. Vždy jsem došel do nějaké fáze zkoumání a pak přišlo jakési rozčarování. Natrefil jsem na něco, co mi nesedělo a přes co jsem se v dané filozofii nehodlal přenést.

A jednou, v situaci kdy jsem skoro na hledání rezignoval jsem vyrazil s kamarádem do Tater. Tam mi mezi různými řečmi povídal i o Principech, já jsem ho poslouchal, tou dobou už ohledně různých filosofií značně skeptický, a pak jsem k tomu přistoupil po mém, inženýrsky: „Tak dobře , jestli mi Principy pomůžou pochopit přesněji jak být spokojený a nasměrovat moje úsilí, prostředky a čas tak alespoň o 10% směrem ke spokojenosti, pak moje investice, kterou do otestování Principů vložím, bude bohatě zisková.“ Tak jsem začal zkoušet a čekal jsem kdy mi ty Principy přestanou sedět a kdy má rovnice přestane platit, tak jako v předchozích případech. K mému překvapení ale tento okamžik ještě nenastal. To zkoušení se mi dokonce natolik zalíbilo, že jsem došel k závěru, že je pro mě důležité zjistit jak chápu a používám Principy ještě intenzivněji tím, že se budu pokoušet sdělit ostatním jak Principy chápu já, skrze učení semináře Principů života a skrze konzultace.

V mezičase zkoušení jsem přišel na to, že ačkoli jsem původně hledal něco jako „vznešenou teorii všeho”, dostalo se mi v podobě Principů místo toho praktického nástroje, filosofie, která klade velký důraz na to, aby jednotlivé objevy byly použitelné a taky použité v běžném životě. Přišel jsem na spoustu překvapivých zjištění ohledně sebe a svého fungování a stále na další přicházím. Nahlédl jsem například, že ve spoustě oblastí jsem si namlouval, že jsem dostatečně spokojený a že mi stačí to co mám, přišel jsem na to, že přístup „zvládnu všechno, stačí jen zatnout zuby a makat” není tou nejlepší cestou k životní spokojenosti. Objevil jsem i velmi zajímavý a velmi užitečný nástroj jakými jsou pocity, které byly pro mě předtím spíše otravnou záležitostí odvádějícím mě od cíle. A co mě asi teď nejvíc zajímá je zkoumat se svou manželkou jak být co nejspokojenější v partnerském vztahu. 

Závěrem přidám ještě pár informací o mě. Je mi 47 let, jsem ženatý s ženou Michaelou, která je též tekajenkou, mám tři malé děti, pracuji  přes 20 let v telekomunikacích a IT na různých expertních a manažerských pozicích. Rád sportuji, cestuji s karavanem i bez něj a učím se pilotovat letadlo.
Společně s ženou vám nabízíme semináře PŽ, nebo individuální či párové konzultace.

Plánované semináře

Informativní přednášky pro veřejnost

Setkání studentů