Naďa Georgievová
Jmenuji se Naďa Georgievová, je mi 66let, ( fotka je aktuálně rok 2024)mám jednu dceru, dvě vnoučata a od svých asi 35let jsem měla vždycky pejsky. V současnosti jsem se rozhodla rozvést se. protože moje cesty s původním partnerem přestaly být kompatibilní a nedělalo to dobře ani mně ani jemu.V březnu 2019 jsem pochovala mou milovanou fenku zlatého retrívra Angelínku, a když bolest z velké části odezněla, našla jsem si štěňátko zlatého retrívra a od koncem srpna 2019 se mnou a mou rodinou žije fenečka zlatého retrívra jménem Arya.
Vystudovala jsem konzervatoř, obor klavír, a chvíli jsem i děti hře na klavír učila.. Pár let po škole jsem začala i zpívat a začla jsem jezdit po světě s různými orchestry.
Dělala jsem to, co mě od malička bavilo - hudbu, zpěv - a prostřednictvím hudby, jsem komunikovala s lidmi . Na přelomu roku 1999 - 2000 na Silvestra jsem hrála v jednom luxusním hotelu ve Švýcarsku. O přestávce mezi vystoupením jsem seděla v pokoji, dívala se na televizi a viděla jsem, jak lidi po celém světě slaví vstup do nového století. Já jsem neslavila. Měla jsem v sobě pocit smutku a pochopila jsem, že už mi takto žít nestačí. Rozhodla jsem se kariéru hudebníka, ukončit a na hodně dlouhou dobu jsem ji opravdu ukončila. Doslova a do písmene. Začala jsem hledat, co dál se svým životem. Manžel měl firmu, do které jsem nastoupila a začala v ní pracovat.Učila jsem se úplně nové věci ohledně firmy a kterých jsem pořádně neměla ani páru a snadné to nebylo, ale takový už život je, pestrý a barevný se svými plusy i mínusy, samozřejmě . Ale něco mně na tom strašně bavilo. Měla jsem možnost jezdit nejdříve po celé republice, potkávat se s lidmi a naslouchat, naslouchat jejich příběhům a u toho objevovavat ten můj.Kdo vlastně jsem já?A kým bych chtěla být. Přece nejsem jen muzikant, ale jsem i muzikant.... to byly často otázky které jsem si kladla a kladu si i teď.
V roce 2004 jsem
procházela klasickou léčbou karcinomu prsu a ve fázi asi desáté chemoterapie jsem ji přerušila. Měla jsem pocit, že to nestačí, že ta léčba samotná nestačí. Našla jsem homeopatickou školu a současně i Principy života. Studovala jsem obojí. Během studia jsem začala vnímat rozdíly mezi studiem PŽ a Homeopatickou školou. Ze začátku se mi obojí jevilo jako směr, který je to ono co jsem hledala i jsem Homeopatii dobře prozkoumala( studovala jsem ji více než 5let včetně medicínského minima a stala jsem se i oficiélně homeopatem)ale postupně jsem zjišťovala, že Homeopatie není to všechno co hledám ale jen další kousek do mozaiky jak vlastně svět funguje a co všechno ve světě funguje ..dnes občas znalosti z homeopatie používám na doladění rovnováhy.
Více a více jsem se soustředila na studium praktické filozofie Principy Života a můj život mi začal dávat víc a víc smysl.Postupně jak jsem šla od semináře č.1PŽ až po 14Pž se ve mně otevíraly otázky a já hledala odpovědi na ně. Hledala jsem a hledám jak funguju, podle čeho? Co je pro mně funkční a co už pro mně funkční není. No a tak postupně objevuju kdo jsem, a kdo nejsem. Na co mám a čím se zabývat nemusím a hlavně cítím svobodu, protože cítím že víc a víc je můj život na mně a že nikdo nemůže vědět co je pro mně dobré, že jedině já to mohu najít a kudy na to? To studiem PŽ i tím že učím objevuji, objevuji vlastní potenciál a baví mně podporovat lidi, aby dokázali objevit ten jejich. Baví mně podporovat sebe i lidi kteří ke mně příjdou v tom, aby našli způsob jak se naladit a pak i spojit s tím kým opravdu v té které chvíli jsou. No a tady vlastně zkušenosti s laděním a s hudbou naplno využívám Umět se na sebe naladit, je fakt dobrý pocit.
Baví mně tvořit svět, ve kterém ráda žiju. Baví mně,spolupodílet se na tvorbě světa, ve kterém se nebude hrát na to, co je a co není správně, ale ve kterém bude důležité co je funkční do života a co není funkční do života. Baví mně tvořit svět postavený na spolupráci jedinečných lidí, a baví mně tvořit svět ve kterém je být jiný, rozdílny ceněno a podporováno. Baví mně tvořit svět v němž budeme brát vážně že jsme každý jedinečný a co pro jednoho je, tak druhému se do života nehodí. Baví mně tvořit svět, kde nikdo nebude druhému určovat jak má správně žít, ale kde bude normální objevovat vlastní potenciál a cenit si taky potenciál druhého člověka. Baví mně tvořit svět, ve kterém bude normální že za to jak žiju jsem zodpovědná pouze já a že za to nikdo jiný zodpovědný není. Baví mně tvořit svět, ve kterém nikdo nikomu nebude určovat jaký by měl správně být, ale bude důležité aby každý dělal to na co stavěný je. Baví mně objevovat postupně krok po kroku tím co dělám, kdo všechno já jsem? A kdo všechno já nejsem? A baví mně být často překvapená když zjistím o sobě něco, co jsem ani netušila že by ve mně mohlo být. Baví mně nechat se inspirovat a být inspirativní pro druhé. Baví mně tvořit si můj vlastní život krůček po krůčku a být tak aktivní dokud budu žít.
Je tady toho hodně co mně baví:)) a to mně fakt baví:)
Aktuálne mně baví i být babičkou, mám dvě vnoučata kluka a holčičku a jsem moc ráda že jsem i babička. Baví mně prostě život se vším co k němu patří. Moc ráda pracuji s pocity a emocemi, protože si myslím že to bezvýhradně do života patří a je důležité vzít je vážně a naučit se s nimi pracovat.
No a na to navazuje to, proč jsem několik let dělala a vlastně i občas dělám hudební workshopy se zpěvem a bubínky.. Právě proto, že když lidi zpívají, tak se dostávají více k vlastnímu Tělu,k pocitům emocím a mohou se poznat tak, jak se vůbec neznají a mohou se tak zažívat jinak než se znají.
Ve spolupráci s mou dcerou Margaretou, která je taky tekajenka jsem se spolupodílela na různých projektech pro děti.Vždy mně zajímaly vztahy, jak to funguje mezi rodiči a dětmi, jak to funguje mezi muži a ženami. Jak funguju s mou dcerou? S mými vnoučaty? Co by se dalo vylepšit a jak prakticky to udělat?
Mám ráda dobrodružství a baví mě objevovat nové věci. Zabývám se také projektem jak zhubnout a i si váhu kterou potřebuji k životu udržet třeba i ve starším věku. Sama jsem se zbavila 12kg a daří se mi váhu si držet bez sebe týrání se hladem :))Zabývám se i tím, jak váhu získat a proč se nedaří přibrat.
Miluju příběhy ze života, protože v nich je velká moudrost prožitých zkušeností a baví mně pracovat s lidmi, kteří si podobně jako já, ten vlastní příběh nějak uvědomují a přemýšlejí nad ním a kladou si otázky o čem ten jejich život je?. Baví mně spolu s nimi, otázky tvořit a hledat odpovědi.
V současnosti učím semináře Principy Života společně s mou dcerou Megi Žižkovou právě proto, že se nám spolu prostě dobře učí, výborně se doplňujeme protože jsme každá úplně jiná a baví nás to spolu, protože jsme spolu rády.
Takže jestli vás můj příběh oslovuje, ozvěte se.
Pokud máte zájem, vydat se na dobrodružnou cestu a investovat vlastní život do hledání kdo jste a kým by jste ještě chtěli být? Pokud máte otázky? Tak to mně baví a budu se na našich společných seminářích na vás těšit.. Pokud se rozhodujete a potřebujete víc informací? Nabízím také možnost individuálních konzultací, na kterých si řekneme víc..No a to jsem teď já. Naďa
Rožnov pod Radhoštěm
Hradišťko 659
75661